Když se daří tak se daří
Tak jsem
chvilku přemýšlela a vymyslela jsem téma blogu! Ale že to myšlení bolí…. :D
Tak pojmu to
tu jako takový deníček pro pobavení…
Dnešní den
je takový výjimečný. Máme výročí 4 roky s partnerem, takže by to chtělo
něco slavnostního. Takže se rozhodlo, že se udělá Kachna se zelím a
karlovarskými knedlíky…
Jo ono se řekne,
udělá… Ale Karlovarský knedlíky.. ,mno jednou je vše poprvé. Patlám, mixuju a
zase patlám až z toho je barevná hrouda… Zkouším jeden malý uvařit, jestli
se nerozpadne a on drží!! Sláva. Takže s chutí nahážu xx knedlíčků a
vařím. Po asi 5 minutách koukám, že v hrnci je nějaká jednolitá
kaše!!!!!!! Grrr mno nic nechám to dojít a nakonec zachráním většinu. Asi jsem
špatně zamíchala a pár se rozpadlo.
Kachna!!!!!
To je případ sám pro sebe… dneska je moje šance tak 50/50. První pokus před
lety dopadl tragicky, tvrdé nepoživatelné cosi cestovalo do koše. Takže se
pojistíme- projdeme na netu 1000+1 návod aby se kachna povedla. Mno a tradá po
cca 5 hodinách je kachna luxusní až se rozpadá. Mám radost. Zelí už je rutina.
Takže
slavnostní jídlo je hotové. Rozhodnu se
posbírat své ratolesti a jdu koupit nějakou tu zmrzlinku a na poštu.
1. Trouble nastává, když jedno z dětí
3 letá Bela odmítá vstávat a fňuká. Když se mi ji podaří probrat s prosbou,
honem honem, než začne zase lít, jak z konve začne trouble číslo 2… Ona
chce šaty! Venku 15 stupňů a ne a ne si to nechat vysvětlit. Vyřešíme to tak,
že šaty máme zastrkané do kalhot a na nich mikinu… Krize zažehnána odcházíme z baráku.
2. Zdárně se doplazíme tempem vycházka
na poštu. Jsme tam hned před odpolední otevíračkou. Já vesele natěšená peníze v kapse
a beru si doklady. Dojdu k okýnku a koukám, jak vejr kde mám Občanku!!!??
Přemýšlím jak divá a pak mi to dojde… Já hloupá ji dala na skříň spolu s rodnými
listy a přihláškami do školky!!! Aby chlap mohl dodat i moje nacionály. Mno nic
nastává ukecávání paní za přepážkou, že je to balíček z lékárny se sunary
a kašičkami pro malého. Chce aspoň nějaký důkaz, že jsem to já a tak ji na pult
vysypu snad 100 lístečku. Kartiček průkazek s mým jménem a rodným číslem.
Řidičák jaksi nevlastním… Paní teda chce vědět ať ji z hlavy vysolím rodné
číslo. Tak to na ní vybalím, jak nejrychleji umím aby mi uvěřila a ona se chudák
zasekne na prvních dvou číslech: D Mno zdárně odcházím z pošty s pocitem
mé hlouposti a štěstím a balíkem uloženým v kočárku.
3. Tak a poslední kapka nastane, když
dojdu do místní Žabky…. Vezmu si energy drink, holky zmrzliny a paní pokladní,
milá paní již na naši smečku zvyklá, holkám rozbalí nanuky a čeká, až si
nakoupím. Dojdu ke kase a sebevědomě dám kartu. ŠOK!!!! Nedostatek prostředků
na kartě! Bože co teď? Mám pocit, že se zahrabu nebo aspoň strčím hlavu pod zem…
Paní pokladní s úsměvem mává rukou, že nevadí ať ji to do večera doveze
chlap, že má odpolední do zavíračky. Já rudá až na prdeli volám přítelovi, aby
s tím počítal, a zahanbeně odcházím. Chlap cca za hodinku dojel a „dluh“
uhradil… a já už nebudu věřit jako dosud, že mám na kartě prostředky a budu si
brát jistinu 3 dnů převodu….
Jako bonus u
sepisování článku telefon… koukám a dceři zvoní mobil.. zvednu to a ona
záchranka co jsem potřebovala? Twl oni potvory vytočili sanitu!!! Tak se paní
vroucně omlouvám, že mi děti vzali mobil a že se nic neděje, že si dám pozor,
aby se to neopakovalo. Paní na záchrance velice milá, že se nic neděle… Bože
trochu klidu už!!!
Takže sedím
doma jedno dítě na klíně, druhý neustále na telefonu i 20x denně protože je u
babičky a je plné dojmů, další 3 holky sedí u pohádek. A mě napadlo, že třeba
bude někdo potřebovat povzbudit, pobavit, pohoršit a rád si přečte o úsměvném „neštěstí“
jiných.
Tak to by
pro dnešek stačilo, pokud se mi chlap neudusí u večeře a děti neutopí ve vaně a
já budu moct strávit večer na knihou…
Mějte se
krásně, přeji všem klidný bouřkový večer: *
Žádné komentáře:
Okomentovat